České sklo vyniklo ve světě především zásluhou broušeného křišťálu

Často se stává, že nám ty obyčejné věci připadají všední, skleněná baňka upadne na zem a první, co nás napadne je, že střepy nesou štěstí. V určitém kontextu to pravdivé bude, neboť právě české sklo naší republice štěstí opravdu přineslo.
Výrobou skla byli proslulí zejména Italové. Již v raném středověku bylo benátské sklo špičkou ve svém oboru, ve 14. století dokonce tamní mistři asistovali při tvorbě skleněných vitráží v katedrále Svatého Víta v Praze.

Češi jsou ovšem národ velmi zvídavý, učenlivý a šikovný. Právě od benátských mistrů se v našich sklárnách lidé naučili mnoha trikům a výrobním procesům, i když se v Čechách sklo produkovalo v té době již více než dvě stě let. První sklárny byly na našem území zakládány v polovině 12. století a nejvíce se tato tradice rozšiřovala v horských oblastech Čech, tedy na Šumavě, v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách, a na Vysočině. Bylo to díky tomu, že v horách byl dostatek vápence, křemičitých valounů, vody, a bukového dřeva.
Nejvýznamnější rozvoj skláren se uskutečnil v průběhu 16. a 17. století v období renesance, za vlády Rudolfa II. Ten dokonce povýšil do šlechtického stavu sklářské rodySchürerů a Wanderů, které se proslavily modravým kobaltovým sklem. České sklo ovšem v té době v konkurenci příliš nevynikalo, to se ale změnilo vynálezem tzv. Českého křišťálu.

Český křišťál přináší průlom věhlasu českého sklářství

Český křišťál pochází z Müllerovy sklárny na Šumavě. Překrásné sklo ryzí čistoty navíc tamní skláři brousili a zdobili figurální a ornamentální výzdobou a české sklo si rázem prorazilo cestu do světa. O křišťál byl obrovský zájem, zpočátku se objevoval v podobě číší a křišťálových lustrů ve šlechtických sídlech, později bylo sklo dostupné i pro širokou veřejnost, a když se řekne Český křišťál, má to zkrátka zvuk a glanc.

Nutno ovšem vyzdvihnout také české obchodníky, kteří výrobky prezentovali právě za hranicemi naší země. Jedním z nejvýznamnějších byl pan Kreybich z městečka Kamenický Šenov. Vyvážel sklo do skandinávských zemí, do Anglie, a do Ruska, a celkem zorganizoval 30 obchodních cest.